Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

19. 4. 2019
Rubrika: Komentování

Masožravé společnice

Autor: Lukáš Kovanda

16.02.2008 14:10

Rok 1472: Magistrát města Siena zakládá ústav Banca Monte dei Paschi di Siena. Bankovnictví je v rozpuku: kupci ukládají vydělané peníze, bankéři jsou nadšení, platí hezké úroky a žijí z toho, že peníze půjčují dál za úroky ještě vyšší.

Rok 2008: Banka Banca Monte dei Paschi di Siena je nejstarším nepřetržitě fungujícím ústavem svého druhu. Vše kolem se ale změnilo. Banky jsou nervovým centrem globalizované ekonomiky a tyjí ze své nepostradatelnosti. Zákazník už není pánem hlavně v Česku. Nikde jinde ve střední Evropě nechtějí finanční ústavy tolik za nepostradatelnost pro systém. Alespoň při pohledu na výši poplatků, jež účtují drobným střadatelům.

Sumy eur, jež v průměru platil střadatel v loňském roce za vedení běžného účtu po řadě v České republice, Rakousku, Maďarsku, Polsku a Slovensku: 82, 73, 65, 65, 45. Vyplývá to z čerstvé studie Slovenské bankové asociácie. České banky jsou vítězkami i tehdy, vztáhneme-li náklady na poplatky k průměrné mzdě. Žádný div – nerozpakují se zpoplatnit třeba připsání úroku, a to tak, že poplatek je vyšší než připsaná částka. Kdyby o tomhle slyšeli renesanční kupci v Sieně, bankovnictví by nerozkvetlo.

Dnes metamorfovalo do podob masožravých Adél, které nejen nevečeřely, ale ani nesnídaly a neobědvaly. Banky klientům dělají placené, celodenní společnice. Dostávají platbičky, poplatky, strhávají z účtu. Malé porce, jak uvádí člen bankovní rady ČNB „zanedbatelné vzhledem k rodinným rozpočtům“, se kumulují do pořádných sum.

Nepostradatelnost (a moc) bank v systému odhaluje aféra francouzské bankovní dvojky Société Générale, mateřské firmy české Komerční banky. Údajně jediný zaměstnanec „čachroval“ s cennými papíry, jejichž hodnota přesahuje výši rozpočtu ČR. Nakonec se dopustil ztráty „jen“ 125 miliard korun. Z události je problém i pro politiky. Kdyby onen zaměstnanec dosáhl drobet vyšších ztrát, světem by otřásl šok nepředvídatelných rozměrů. Kolik takových „čachrářů“ teď nekale jedná v ústředích jiných ústavů?

Banky si podrobily nejen klienty (jejichž poplatky zmizely v černé díře té děsivé ztráty), ale i systém. Padnou-li ony (a stačí jedna velká), padne i ten. To je globální fenomén – jakýkoli pokus o změnu stavu by byl vyháněním masožravek masožravkami ještě nenasytnějšími.

Co můžeme dělat? Pátrat, proč jsou české banky ještě více při chuti než jejich středoevropské kolegyně. Duch bank, jimž velel střadatel, se však již nevrátí.

Týden 4.2.2008, aktualizováno

 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  6.71

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   duben 2019

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930