Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

24. 9. 2018
Rubrika: Pop-ekonomie

Jak se dostat z finanční krize

Autor: Lukáš Kovanda

03.10.2008 09:45

„Se Sovětským svazem na věčné časy," vídávali jsme na fasádách podniků ještě počátkem devadesátých let. Stačil rok a „věčné" skončilo v prachu zapomnění. I ty plastové cedule s nápisy najednou vypadaly věčněji.  

Na věčné časy se ještě před rokem zdála být zlatonosná aliance amerických investičních bank a Wall Streetu. Z velké pětky těchto ikon globalizovaného finančnictví jedna (Lehman Brothers) zcela zbankrotovala, dvě (Bear Stearns a Merrill Lynch) se raději, než aby zkrachovaly, nechaly převzít komerčními bankami a zbylé duo (Goldman Sachs a Morgan Stanley) po peněžních infúzích mění svůj status na banky univerzální (investiční a komerční bankovnictví zároveň).

Úradky globalizace jsou nevyzpytatelné: jednou pohřbí říši sovětů, jindy během několika dní vyřadí staleté ústředny kapitalismu, na něž byla krátká i velké hospodářská krize třicátých let.  

Ale pozor, globalizace není vším, co za pády „věčných" může. Jakýkoliv lidský konstrukt, aby mohl být věčným, musí být nejprve důvěryhodným. Sovětský svaz se mohl zhroutit až poté, co i jeho nejvyšší vůdci ztratili důvěru v srp, kladivo a centrální plánování. Globalizace napomohla proces mizení této důvěry urychlit.  

I současné otřesy na finančních trzích (žebříček ztrát bank) nejsou v jádru ničím jiným něž krizí důvěry. Jeden finanční ústav nevěří, tedy nepůjčuje jinému, nepůjčují raději ani firmám. Kapitálové toky - živá voda globalizované ekonomiky - zamrzají, investiční banky - jež ty toky směrují - kolabují. Stejně nevyzpytatelně, jako se Vladimír Putin pokouší vrátit Rusům důvěru v rodnou zemi, usilují klíčové centrální banky zeměkoule vrátit důvěru na trhy - pumpují proto stamiliardy dolarů do finančních systému. Ale bez hřejivé důvěry ony toky nerozmrznou, ba naopak, nově napumpovaná živá voda se jen přemění v další ledovou krustu, jež brzy rozmáčkne nyní žijící finanční ústavy.

Jediným způsobem, jak vrátit na trhy důvěru, je nechat zasažené ústavy bez pomoci, nechat je třeba i padnout. Oddělí se zrno od plev. Ty, co hospodařily dobře - a lze jim tedy dále důvěřovat -, od těch, co vážně chybovaly. Sanovat chybující je v éře globalizace pošetilejší než kdy předtím. Stejně jako „sanovat" Sovětský svaz, jak by rád Putin (i proto ty nynější pády ruských burz). Důvěra je totiž strašně drahá věc. Centrální bankéři i stratégové Kremlu, a nejen oni, ji ale stále citelně podhodnocují.  

 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  5.89

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   září 2018

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930