Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

20. 2. 2019
Rubrika: Po(p)střehy

Jak podvádějí analytici... a způsobují finanční krize

Autor: Lukáš Kovanda

03.05.2009 10:00

Ratingové agentury výrazně přispěly k nynější krizi. Na tom se dnes shodne celá řada ekonomů. Zejména v USA vytahují zástupy investorů do soudních sporů s agenturami typu Standard & Poor''s, Moody''s a Fitch (existuje jich více, zde neúplný seznam). A ty se tak brání.

Nyní se agentury pokoušejí skrýt za První dodatek americké Ústavy, jež kromě jiného zaručuje svobodu slova. Agentury tvrdí, že jejich klíčová činnost - tedy hodnocení cenných papíru a dalších aktiv -, je vlastně jen celkem nevinným projevováním názoru.

„To, co ratingové agentury označují jen za svůj názor, je velmi odlišené od toho, co garantuje První dodatek,"  kontruje v listu Wall Street Journal Richard Blumenthal, generální prokurátor státu Connecticut. „Jde mnohem spíše o klamavou reklamu, která záměrně uvádí jinou cenu." McGraw Hill, mateřská společnost agentury Standard & Poor''s, trvá na svém: Blumenthalovy výroky jsou prý v rozporu s Prvním dodatkem a mohou „vážně poškodit nezávislost analytiků".

Ratingové agentury jsou hodně sebevědomé tváří v tvář tomu, co způsobily. „Neměly tyto agentury už dávno odejít z byznysu - poté, co po léta prohlašovaly, že riziko spojené ze zadlužením bank a velkých společností není nic, z čeho bychom si měli dělat hlavu?" tázal se nedávno Paul De Grauwe, profesor ekonomie z Katolické univerzity v Lovani (rozhovor s autorem blogu), na stránkách listu Financial Times. Volání po svobodě projevu a nezávislosti analytiků se tak zdá být především nejapným vtipem. Zevrubné studie úspěšnosti analytiků zřetelně ukazují, že valná většina z nich není ani tak nezávislými experty jako spíše marketingovými pracovníky, kteří učenými větami hájí zájmy svého zaměstnavatele.

Například v nové studii The Economics of Structured Finance [str. 25], která nedávno vyšla pod hlavičkou Harvard Business School, je - coby výsledek vyšetřování Americké komise pro burzy a cenné papíry - citována emailová korespondence analytiků jedné z klíčových ratingových agentur. V emailu z 15. prosince 2006 například podřízený analytik píše svému šéfovi z oddělaní, že „ratingové agentury pokračují ve vytváření monstra - trhu s CDO" (kolateralizovaná dluhová obligace, CDO, je druhem strukturovaného cenného papíru, které zažily boom v době před krizí a vlastně ji způsobily). „Doufejme, že budeme dostatečně bohatí a zajištění, až celý tenhle domek z karet spadne ;o)."

Řečená citace dokazuje, že analytici ratingových agentur věděli, že mnohé z toho, co oficiálně zveřejňují, není pravdivé. Přesto mlčeli. To má ale opravdu blíže ke klamavé reklamě než ke svobodě slova. Doporučení analytiků jsou totiž investory brána jako expertní a nezávislé soudy, jimiž se řídí při rozhodování, jak naložit s nemalými sumami peněz.

„Celá tato situace mi připomíná dění po splasknutí internetové bubliny," říká Lita Epsteinová, popularizátorka finančních trhů, autorka knihy „Reading Financial Reports for Dummies". „Analytici, kteří dostávali prémie, když jejich investiční banka vyhrála kontrakt na asistenci při primárním úpisu, nadsadili hodnocení u řady internetových firem, které později zbankrotovaly." Také tehdy, vzpomíná Epsteinová, si analytici navzájem posílali maily, kde zjevovali pravdu - že se upisují bezcenné, prázdné skořápky.

Více než sto let fungovaly ratingové agentury celkem spolehlivě. Vybudovaly si reputaci, neboť hodnotily skutečně nezávisle. Jejich selhání z uplynulých let jsou dána zvýšenou komplexitou trhů a boomem strukturovaných finančních produktů. „Tyto produkty vyžadují, aby se ratingová agentura stala součástí upisovacího týmu," píší ekonomové Joseph Mason a Joshua Rosner ve studii z roku 2007.

     



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.11

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   únor 2019

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728