Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

2. 9. 2014
Rubrika: Hovory s ekonomy

Papežův buddhista: USA nás kolonizují (Hirofumi Uzawa)

Autor: Lukáš Kovanda

25.04.2009 19:30

Foto Michaela Rothová„Doufám, že nynější krize oslabí vliv USA ve světě," říká Hirofumi Uzawa, emeritní profesor ekonomie na Tokijské univerzitě, někdejší učitel několika nositelů Nobelovy ceny za ekonomii a rádce papeže Jana Pavla II.

Japonsko je druhá nejsilnější ekonomika světa, souostroví obývá přes 125 milionů lidí. Přesto japonští ekonomové v debatách o světové ekonomice hrají spíše druhé housle. Proč?

Uvedu to historkou. Do Ameriky mě roku 1956 pozval brilantní ekonom Ken Arrow (nositel Nobelovy ceny, již získal roku 1972, pozn. LK). Pracoval jsem s ním na Stanfordu. Jednou si mě pozval a vytáhl ze šuplíku dva rukopisy, dvě ekonomické studie. Byly úplně shodné. Jedna byla moje - tu jsem zamýšlel publikovat v žurnálu Econometrica. Dušoval jsem se, že jsem to neopsal. Arrow mě upozornil, že plagiátorství je v akademické obci nejhorším přečinem, ale dodal, že mě zná a věří mi.

Kdo to napsal?

Říkejme mu „Pan F." Jeho jméno znám, ale snažím se zapomenout. „Pan F.", když se vrátil z amerických studií do Japonska, stvořil zase jinou odbornou práci - v poznámkách pod čarou uvedl, že za její zpracování vděčí Paulovi Samuelsonovi (nositel Nobelovy ceny z roku 1970, pozn. red.). Poslal ji ke schválení profesorovi Šigeto Curuovi, jenž, což „Pan F." netušil, byl již z dob studií dobrým Samuelsonovým přítelem. Curu odhalil, že jde o opis práce tohoto amerického ekonoma, který je jen převeden do japonštiny, a dal to do Ameriky vědět. Samuelsona to velmi rozhořčilo a ještě řadu let chodil a mluvil o „japonských plagiátorech".

A tyto předsudky vůči japonským ekonomům stále přetrvávají?

Ano, snažím se je trochu rozptylovat. Ovšem Larry Summers, nynější šéf Národní ekonomické rady prezidenta Baracka Obamy, je synovcem Samuelsona a Arrowa. Mám za to, že trpí předsudkem proti Asiatům. V době, kdy byl hlavním ekonomem Světové banky, například vydal interní memorandum, v němž pravil, že továrny, které mohou představovat ekologickou zátěž, je lépe budovat v Asii, třeba na Filipínách, a ne v USA. Případné uzavření takové továrny totiž znamená pochopitelně škody - zavření filipínské fabriky ale Ameriku příliš nepoškodí. Vyvolalo to vlnu nevole, Summers rezignoval...

Pak se ale za Clintona stal ministrem financí..

... a nyní má významnou funkci v Obamově administrativě. Obamy si velmi vážím, ale jsem poněkud zklamán z jmen, jimiž obsadil svoji vládu. Summers, Tim Geithner, příliš si necením ani Hillary Clintonové - ta se příliš koncentruje na vlastní politické ambice. Chápu, že to je výsledek nějakého kompromisu, ale nepřijímám to snadno.

A jak se díváte na nynější krizi, již se Obama snaží zkrotit?

Jde o širší vyústění Pax Americana a neoliberalismu. Po druhé světové válce se USA staly velmocí a začaly šířit Pax Americana - často na úkor jiných zemí. George Bush junior se stal prezidentem v době po splasknutí technologické bubliny. Snížil daně velmi bohatým lidem. Myslím, že to byl největší takový daňový škrt v historii. Předchozí podobný byl učiněn za Hoovera - v roce 1928. Bush snížil daňové sazby nejbohatším ještě více. Činil tak v souladu s takzvanou trickle-down teorií, dle níž profituje z daňových škrtů nejbohatším celá společnost: peníze bohatým se jaksi dostanou až dolů, k chudým. Pak zahájil válku v Iráku a ekonomika se ocitla v potížích - například kvůli rozpočtovým i obchodním schodkům. A ty subprime půjčky - byly neetické. Peníze z nich kryly cenné papíry, s nimiž se pak dále obchodovalo. Byly to ale peníze lidí, kteří, chtěli-li dům, neměli už jinou alternativu.

Vaše domovina je krizí silně zasažena.

Ano, problémy Spojených státu dopadají na jiné státy, a zvláště právě na Japonsko. Od doby, kdy bylo po druhé světové válce okupováno Američany, není nezávislou zemí, jen de facto kolonií USA. Jednou z prvních knih národohospodáře Johna Maynarda Keynese, tehdy zaměstnance britského Ministerstva pro záležitosti Indie, byla ta, tuším z roku 1919, o indické měně a financích. Bylo to tak, že významná část armádních výdajů Velké Británie byla vlastně placena Indií. Rovněž britské penze byly placeny Indií. Britská armáda a námořnictvo chrání bezpečí Indie, britští úředníci slouží v Indii, je proto třeba tyto služby oplatit, znělo zdůvodnění. A vazba Japonsko-USA je obdobná jako někdejší vazba Indie-Velká Británie.

Zvláštní, procházíte-li se japonskými městy, právě americká popkultura je přijímána velmi vřele. Žádný jiný Disneyland na světě snad není tak populární jako ten tokijský.

Japonští byrokraté jsou vzděláváni v USA - to samé platilo o indických úřednících, kteří byli školeni ve Velké Británii. Japonští úředníci, politici ani média nijak nezpochybňují postupy USA. To je částečně také důvod, proč si tehdy Summers dovolil říci to, co řekl. V Japonsku jeho skandální výroky typu těch o továrnách v Asii nezpochybní novináři ani vláda. Japonský tisk nikdy nekritizuje americké politiky. Ekonom Joe Stiglitz napsal výtečnou knihu o tom, kolik miliard stojí Ameriku irácké tažení. Spolupracoval při její tvorbě s bývalou vyšší úřednicí americké vlády. V Japonsku by to nebylo možné - nemáme ekonomy Stiglitzova kalibru, ani tak odvážné úředníky. Cítím velkou beznaděj.

Možná jde stále o relikt druhé světové války. Japonsko z ní vyšlo jako poražené. Američané, například, ale už za války zvažovali shození atomové bomby na Kjóto, přičemž nakonec se rozhodli pro Hirošimu, jelikož Kjóto bylo tradičním sídlem císařů. Po válce pak nesesadili císaře Hirohita, předtím vlastně klíčového spojence Adolfa Hitlera.

A Američané hned také nasadili své dvě klíčové okupační politiky. První spočívala v tom, že už za války bombardovali téměř všechna historická města plná čtvrtí s úzkými uličkami. Měli speciální bomby, které efektivně ničily dřevěné domy. V rámci poválečně obnovy už pak vznikla města s širokými ulicemi a bulváry, v nichž jednoduše projedou velká americká auta. V poválečných letech také byla v Japonsku zapovězena výroba aut a těžký průmysl vůbec. To se změnilo v době Korejské války, kdy USA využívaly Japonsko jako továrnu.

A ta druhá okupační politika?

Ta se týkala zemědělské politiky. Jelikož v USA byl nadbytek zemědělských produktů, americká vláda zakázala Japonsku produkovat ty zemědělské produkty, které by mohly konkurovat americkým dodávkám. Rozšířilo se to po celém světě jako takzvaná selektivní zemědělská politika. U nás se to prodávalo pod zajímavými slogany. Proč prý Japonci nejsou zdraví? Protože špatně jedí. Ať konzumují více hovězího, slýchali jsme. Také zaznívalo, že jsme intelektuálně nepříliš výkonní, a to proto, že spořádáme značné množství rýže. Měli bychom proto konzumovat chléb. 

Vy sám jste však v USA dlouhá léta působil, a to intelektuálně dosti výkonně - na Stanfordu, na Chicagské univerzitě.

Do Chicaga jsem přešel na pozvání Lloyda Metzlera. Byl - coby příznivec Keynesova učení - v Chicagu trochu osamocený. Mě tam chtěl, abych vyvažoval vliv Miltona Friedmana (nositel Nobelovy ceny za rok 1976, pozn. LK) - tržního fundamentalisty.

Tržního fundamentalisty? Není to příliš příkré?

Pamatuji si na jednu jeho přednášku. Byla na téma, proč jsou černoši chudí. Friedman hlásal, že když jsou malí, mají na výběr: studovat více, nebo si více hrát. Činí přitom racionální volbu hrát si. Nestudují, a proto mohou očekávat, že i jejich zaměstnání bude hůře placené. V recesi zase budou první na řadě, které vyhodí. Oni si racionálně vybrali, že si budou hrát, říkal Friedman, a my, ekonomové, nemůžeme proti tomu nic říci. Jeden z těch černých studentů vstal a zeptal se: Pane Friedmane, mám možnost racionálně si zvolit i mé rodiče? Friedman nic neřekl. Kdykoliv se ocitl v úzkých, mlčel. Jednou si svolal členy fakulty Frank Knight, u nějž Friedman kdysi studoval. Povstal a řekl: nemůžu vystát, co nyní dělají Friedman a George Stigler (další významný ekonom, nositel Nobelovy ceny z roku 1982, pozn. LK). Zakazuji jim dále šířit, že studovali u mě. To bylo nevídané!

Co Knighta rozlítilo?

Zejména Friedmanova podpora Barryho Goldwatera, jenž byl v roce 1964 kandidátem na prezidenta a veřejně oznámil, že k vyřešení vietnamské války bude třeba použití jaderné bomby, dokonce snad vodíkové. Knight měl za to, že svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki byly nejhorší zločiny, které lidstvo kdy spáchalo. Sám adoptoval a vychoval dívku, jejíž rodiče v Hirošimě zahynuli. Také jej zjevně štvaly ty teorie o chudých černoších. Chicago je vůbec segregací nejpostiženější americké město. Říkali nám, že překročíme-li tu a tu ulici, bezpečný návrat už vůbec není jistý. I prezident Obama začínal jako terénní komunitní pracovník právě na jihu Chicaga. Studoval v New Yorku a na Harvardu, ale pak se do Chicaga vždy vracel. I proto ho obdivuji.

Souvisí se vztahem USA-Japonsko i fakt, že Japonsko dnes drží přes 600 miliard dolarů amerického dluhu (v držbě dluhopisů USA je navíc na druhé místo teprve loni odsunula Čína)?

Ano. Vláda provozovala donedávna Japonskou poštu. Tato organizace (do roku 2007 největší zaměstnavatel v zemi, přes 400tisíc zaměstnanců, pozn. LK) poskytovala nejen poštovní služby, ale byla i v podstatě největší spořitelnou na světě a zároveň též pojišťovnou. Před několika lety ji na pravidelném mezivládním setkání doporučili američtí představitelé privatizovat. Jestli si dobře vzpomínám, čtyři z pěti bank, které při procesu privatizace asistovaly, byly americké. Doporučily pak ve velkém nakupovat americké dluhopisy. Ta privatizace proběhla jen proto, aby umožnila dostat se USA z ekonomických problémů - z toho dvojího deficitu a tak podobně. Japonský tisk se nad tím opět ani nepozastavil.

Myslíte, že vliv USA ve světě bude slábnout ruku v ruce s tím, jak zemi poznamenává nynější krize?

Doufám, že ano a že to bude konec Pax Americana a neoliberalismu. Větší iniciativy by se měly chopit evropské země. Japonsko není v pozici, aby mohlo činit cokoli nezávislého. Země je pod kontrolou americké armády. I japonská armáda je ve velké míře řízena tou americkou. Vezměte si tu nedávnou nehodu na tokijském letišti Narita (nezdařené přistání, způsobené patrně náhlou změnou větru, si vyžádalo dva lidské životy, pozn. LK.). Naprostá většina japonského vzdušného prostoru v oblasti Kantó je kontrolovaná americkými vzdušnými silami. Pouze pruh země, právě kolem Narity, mají pod kontrolou japonské úřady. Tento pruh země se vyznačuje nejméně stálým počasím v celé oblasti. Narita v japonštině doslova znamená „místo blesků". Proč si vybrali toto místo? Myslím, že to bylo pod vlivem amerických vzdušných sil.

Proti stavbě letiště, jež bylo otevřeno roku 1978, se ostatně zvedla vlna občanského odporu.

Japonská vláda totiž tehdy musela vyvlastnit pozemky farmářům. K jejich protestům se připojili studenti a levicoví aktivisté. Narita se stala poutním místem pro tyto radikální aktivisty, symbolem levicového hnutí. Je tomu už téměř dvacet let, co jsem se angažoval v řešení naritských sporů, které vyvstaly kvůli snaze letiště rozšířit. Byl jsem tehdy pod ostrahou: dva policisté mě 24 hodin denně chránili jako bodyguardi a stejně tak i můj dům. Spory před nějakými deseti lety utichly, pohybuji se volně, ale problém vyřešen nebyl. Dohoda, jíž jsem zprostředkoval, zněla, že vláda nebude pokračovat v rozšiřování letiště bez souhlasu dotčených. Slavilo se to. Parlament ji ale nakonec sabotoval, vláda byla zatlačena Spojenými státy a začala letiště opět rozšiřovat. 

Papež Jan Pavel II. a Hirofumi Uzawa, Vatikán 1991Angažoval jste se i jinak, byl jste svého druhu rádcem papeže Jana Pavla II.

V srpnu 1990, jestli se dobře pamatuji, jsem od papeže dostal pozvání podílet se na vzniku Nové Rerum Novarum (také známá jako Centesimus Annus, pozn. LK). Původní encyklika Rerum Novarum byla vydána v květnu 1891 papežem Lvem XIII. Její podtitul zněl „Zneužívání kapitalismu a iluze socialismu". Stojí tam, že průmyslová revoluce přinesla značný progres, zároveň však vrhla mnoho lidí do tíživé situace. Lev XIII. psal, že kapitalisté utlačují většinu chudých, avšak na druhou stranu varoval před nekritickým přijímáním socialismu, v němž mnozí viděli spásu. To byly ty „iluze socialismu". Když Jan Pavel II. zamýšlel vydat ke stoletému výročí Nové Rerum Novarum, pozval mě do Vatikánu.

V rozhovoru [str. 20] pro žurnál Macroeconomic Dynamics popisujete sám sebe jako prvního „outsidera", jenž se na přípravě encykliky podílel. V jakém smyslu?

Byl jsem první nekatolík, jenž se na přípravě takového textu podílel. Podtitul nové encykliky zněl „Zneužívání socialismu a iluze kapitalismu". Byla to pro mě velká pocta. Jan Pavel II., stejně jako zmíněný profesor Knight, mínil, že svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki byl nejhorší zločin lidstvem kdy spáchaný. Říkal také, že nejdůležitější věcí je víra v boha. Každé náboženství má jiného boha, ale musíme umět spolupracovat a komunikovat, naučit se žít dohromady. Jediné náboženství, které příliš neuznával, byl buddhismus.

Vy jste buddhista?

Ano. Jeden ze studentů, jež jsem učil v Chicagu, se vrátil jako profesor zpět do domoviny, do Jižní Ameriky. Tam měl možnost se s papežem setkat a mluvili i o mě. „Uzawa, ten japonský buddhista," vybavil si mě papež. Myslel jsem, že je to pocta. Pak jsem o tom začal pochybovat. V rámci tvorby Nové Rerum Romanum mě papež požádal, abych jako jeho vyslanec šířil gospel, posletsví této encykliky. Nejsem věřící křesťan, a nejsem tudíž kvalifikován k šíření gospelu, odpověděl jsem. Až později jsem zvěděl, že gospel je opravdu jen šíření určitých idejí, nikoli nutně přijetí celého náboženství. Možná se tedy Jan Pavel II. cítil trochu uražen mým odmítnutím.     

Profesor Ósacké univerzity Charles Horioka (rozhovor), další významný japonský ekonom, mi řekl, že jste jeden z asi dvou nebo tří Japonců, o nichž se neustále spekuluje jako o příštích laureátech Nobelovy ceny.

Jednou mě jistý americký profesor, jenž mě znal - ne úplně dobře - už z Japonska, uvedl na přednášce jako „poválečného lídra komunistického hnutí v Japonsku". Chtěl jsem se ohradit, leč ten večer onomu profesorovi zemřela manželka. Byl tam však přítomen i reportér poměrně vlivného deníku Boston Globe a o mnoho let později o mě napsal velmi komický článek. Prý jsem vedl japonské komunisty. Mí někdejší studenti, Joseph Stiglitz a George Akerlof (oba jsou držiteli Nobelovy ceny za ekonomii pro rok 2001, pozn. LK) list řadu let žádali o omluvný článek. Oni jej napsali až docela nedávno, před rokem či dvěma, a ta omluva nebyla ani úplná. Lawrence Klein sice Nobelovu cenu za ekonomii získal i přesto, že byl za mlada, během války, v komunistickém hnutí, ale já si myslím, že ji nedostanu. Přestože jsem v komunistické straně nikdy nebyl.

Lukáš Kovanda, Tokio     

 

Hirofumi „Hiro" Uzawa (81)

Patrně nejvýznamnější japonský ekonom. Do ekonomického učení převratně uvedl ideje lidského a společenského kapitálu (vzdělání, lékařství) a v šedesátých letech načrtl základy takzvaným novým teoriím růstu (seznam děl). Uzawa působil dlouhá léta na západních univerzitách (na Stanfordu, v Chicagu, v britské Cambridgi), kde vedl celou řadu špičkových ekonomů současnosti - například nobelisty Josepha Stiglitze (rozhovor), George Akerlofa a Roberta Lucase. Byl vyznamenán japonským císařem, je členem Japonské akademie věd a emeritním profesorem na Tokijské univerzitě. Ač buddhista, vybral si jej jako svého rádce papež Jan Pavel II. S manželkou Hiruoku žijí v Tokiu.  



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.56

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.67

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   září 2014

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930