Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

22. 7. 2019
Rubrika: Pop-ekonomie

Zruší krize peníze?

Autor: Lukáš Kovanda

19.07.2009 00:01

Pomalu, leč jistě se začíná zdát, že tím nejpřevratnějším, v co finanční krize vyústí - na poli teoretické i praktické ekonomie - bude značné zvážnění debaty nad negativní nominální úrokovou sazbou a případně dokonce její uvedení do plné praxe i s důsledky. Autor blogu nedávno (kriticky) zmínil ideu harvardského profesora Gregoryho Mankiwa, jenž ji nastínil v New York Times; Willem Buiter z London School of Economics v čerstvé odborné studii nabízí tři způsoby, jak k záporným úrokům dospět. Jedním z nich je zrušení peněz.

Jelikož, píše Buiter, jsou nyní sazby stanované centrálními bankami po celém světě na nule či v její blízkosti a ekonomiky se stejně nedaří touto cestou stimulovat, je třeba sahat ke zvláštním opatřením typu kvantitativního či úvěrového uvolňování. Za současných tíživých podmínek by totiž klíčová sazba stanovená například americkou centrální bankou musela být na úrovni minus pěti až minus 7,5 procenta, aby se banky nezdráhaly navzájem si půjčovat a úvěrové toky tak rozmrzly.

Nulová spodní hranice nominálního úročení je výsledkem existence finančních nástrojů, jež samy o sobě nenesou úrok, totiž peněz. Peníze mají mnoho výhod - jsou dokonale likvidním, všeobecně přijímaným (vynucovaným, řekli by někteří) platidlem i uchovatelem hodnoty. Objevil-li by se ale jiný finanční nástroj se záporným úročením, například vládní dluhopis, lidé by rychle využili možnosti arbitráže: půjčovali by si na negativní úrok a investovali do měny s žádným (nulovým) úročením.

A co zúročit samotné peníze? Nesmysl, dí Buiter. Poněvadž jsou peníze finančním nástrojem, jehož emitentovi není známá identita stávajícího držitele, znesnadňuje to možnost pozitivního úročení (emitent neví, zda držitel nežádá o připsání úroku na daný peníz více než jednou) a zcela znemožňuje úročení záporné (jak donutit anonymního držitele, aby se emitentovi sám přihlásil a úrok dorovnal?). Držitelé peněz se navíc snadno a za nízkých nákladů mění a je prakticky nemožné „vystopovat", jak například konkrétní bankovka mění své majitele.

Zrušme peníze, volá proto Buiter, respektive nahraďme je finančními nástroji, jejichž držitelé budou průběžně zaznamenáváni v centrálním registru. Negativní sazby se pak připíší stejně lehce jako pozitivní - postačí jeden vpis, jedno kliknutí, do centrálního počítače.

Vyjde-li to, vznik nových krizí bude možná načas oddálen. Velký Bratr zato bude sledovat už i naše veškeré platby.

     



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  6.4

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   červenec 2019

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031