Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

22. 7. 2019
Rubrika: Po(p)střehy

Vzniká celosvětová měna?

Autor: Lukáš Kovanda

29.07.2009 00:01

Pekingští soudruzi se nervují. Čínskou ekonomiku, kterou řídí rozbouřenými vodami finanční krize zatím docela obstojně, může v dohledné době může stáhnout ke dnu dolar. Spásu hledají v supersuverénní měně.  

Čína totiž nakupila vpravdě těžkotonážní zásoby amerických dluhopisů - v současnosti již překračují hodnotu 760 miliard dolarů. Jenže rotačky tisknoucí americké dolary nyní jednou naplno - rozsáhlé fiskální stimuly i uvolněná peněžní politika americké administrativy si to žádají. Čím dále častěji se objevují spekulace o možné inflaci, vyvolané nadměrným množstvím peněz v ekonomice a snahou takzvaně monetizovat dluh, která by hlavní světovou rezervní měnu dále znehodnotila.

Monetizace dluhu je vznešenější označení pro prosté zalátání dluhových děr natištěním nových peněz. Jelikož při ní přibývají peníze, ale nikoli reálné statky a služby, dochází k inflačnímu znehodnocování měny. Biti jsou v prvé řadě věřitelé, neboť jejich reálné jmění se ztenčuje. Proto ty nervy čínských pohlavárů - rozhodne-li se Amerika dostat z krize a souvisejícího zadlužení inflační cestou, Čína významně zchudne.

Možnost právě takového vývoje naznačuje už i Nouriel Roubini, profesor Newyorské univerzity, známý prorok krize. „Je stále zřejmější, že pokud nedojde ke snížení fiskálních schodků USA, podněty  k jejich monetizaci budou vzrůstat," říká. Krátkodobě se nemusí stát nic závažného: takzvaná rychlost oběhu peněz se v době krize propadla, což je významně protiinflační (peníze se otáčejí pomaleji, jelikož banky sedí na hotovosti a lidé i podniky méně kupují či investují, a efekt nově natištěných peněz se tudíž neprojevuje zvyšováním cen). Jenže to se patrně změní. „Bude-li proces monetizace pokračovat, v průběhu času - na sklonku roku 2010 a v roce 2011 - vyústí deflační tlaky v růst očekávané a poté i skutečné inflace," předpovídá Roubini.

Proto též Číňané, ale i jiné hospodářsky významné země, v poslední době stále hlasitěji uvažují o nové hlavní rezervní měně, která by churavějící dolar nahradila. Sám Roubini nedávno uvedl, že právě čínský jüan (nebo také renminbi) má dobře naběhnuto stát se nástupcem dolaru. Peking sám zatím uvažuje spíše o vytvoření supersuverénní měny, která by primárně nebyla spjata s žádným státem.

Navrhovaná supersuverénní měna má zřejmě neblíže k tomu, co je dnes označováno jako special drawing rights (s měnovým kódem XDR). XDR je košem měn, které jsou nejvíce využívány při mezinárodním obchodu (americký dolar, euro, japonský jen a britská libra) a zároveň zúčtovací jednotkou Mezinárodního měnového fondu. XDR by se rezervní měnou mohla teoreticky stát patrně až po začlenění dalších významných měn do zmíněného koše. Zde by se v první řadě jistě hlásili o slovo právě Čínané s jüanem, adepty pak jsou i brazilský real a další takzvané komoditní měny, jako je ruský rubl či kanadský a australský dolar.

Číňané by takovou situaci mohli vítat, neboť zřejmě dobře tuší, že s jüanem coby rezervní měnou nahrazující dolar to nebude tak jednoduché. „Renminbi se významně internacionalizuje během příštích pěti až deseti let. V průběhu ještě delší doby, nějakých deseti až dvaceti let, může získat statut sekundární rezervní měny, jaký má například japonský jen, avšak ani to není jasné," říká Arthur Kroeber, editor žurnálu China Economic Quaterly. „Nahradit dolar jako hlavní rezervní měnu by si žádalo mnoho desetiletí a kombinaci nepravděpodobných událostí," doplňuje s tím, že pekingské politbyro by nejdříve muselo opustit praxi kapitálové kontroly, tedy zejména umožnit i cizincům v plné míře volně investovat do akcií, dluhopisů i bankovních depozit denominovaných v jüanu. Čína by také mezinárodní investorskou obcí musela být přestat nahlížena jako ekonomika, jejíž otěže třímá pevně v rukou vláda jedné strany, jež příliš nefandí rozvolněným trhům.

To se pekingskému politbyru pochopitelně nezamlouvá. Stejně jako padající dolar. Proto může střední cesta - XDR nebo něco na tento způsob - získat v Číně podporu. Bude-li tomu tak, nejlidnatější země světa by v přední linii vykročila k utvoření „eura pro celý svět", jak lze supersuverénni měnu též chápat. Problém pak bude již jen přesvědčit k vykročení tímto směrem i ostatní světové hospodářské velmoci.     

   



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.39

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   červenec 2019

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031