Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

19. 4. 2019
Rubrika: Po(p)střehy

Je krize, Paroubek, Topolánek, ni Fischer nepomůže

Autor: Lukáš Kovanda

05.08.2009 00:01

Pomoc, krize nás dusí, volají české malé a střední podniky. Vládní záchranné balíčky nefungují, dodávají jedním dechem. Bodejť, dalo by se říci. A poukázat třeba na studii ekonomů Johna Landona-Lanea a Petera Robertsona.

Ti v roce 2002 zkoumali ekonomická data za uplynulé století pro sedmnáct zemí OECD a shrnují, že „vyjma období kolem druhé světové války neexistuje pro žádnou z daných zemí důkaz o vlivu národních ekonomických politik na dlouhodobé míry růstu. Míry růstu jsou určovány mezinárodními faktory a nereagují na národní politiky, a to platí zvláště pro malé země."

Jinými slovy, vlády nevládnou mocí povzbuzovat národní ekonomiky tak, aby dlouhodobě rostly. A to platí tím spíše pro malé otevřené ekonomiky typu České republiky. Možná je mohou jednorázově „nakopnout" (například napumpováním peněz), ovšem nebude-li dalšímu růstu přát mezinárodní hospodářská situace, nakopnutí bude k ničemu (a napumpované peníze přijdou vniveč, tudíž dluh státu naroste zcela zbytečně).

Chlácholivé a rádoby optimistické proklamace českých vládních představitelů, zakládání nejrůznějších NERVů, ale i stížnosti opozice na jejich pomalost a bezzubost v boji s krizí jsou tak čistě jen součástí politického marketingu té či oné partaje a jejího předvolebního boje bez jakékoli reálné podstaty. Z krize zemi nevytáhne, a její dopady nezmírní, ani Topolánek, ani Paroubek, ani Fischer; mnohem více pomůže zastavení propadu amerického nemovitostního trhu, návrat důvěry na mezibankovní trh, návrat důvěry firem v investování a růst poptávky v eurozóně.

Řečená studie zkoumala členské státy OECD, tedy nejvyspělejší země zeměkoule. Samozřejmě, třeba v případě států třetího světa mohou mít národně-specifické hospodářské politiky mnohem větší vliv na dlouhodobou ekonomickou výkonnost země, tedy její schopnost dohánět rozvinutá hospodářství. Ale v případě zemí, které již dosáhly určité úrovně vyspělosti a slouží-li více či méně jako standardní řečiště mezinárodním kapitálovým tokům, je možnost ovlivnit trendovou trajektorii ekonomické expanze „vlastními silami" mizivá.

To by - v ideálním případě - mohl být další argument pro výrazné zeštíhlení české vládní byrokracie: mnoho lidí z ministerstev financí či průmyslu a obchodu chodí do zaměstnání z dlouhodobého pohledu úplně zbytečně.     

   



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.47

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   duben 2019

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
2930