Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

14. 12. 2017
Rubrika: Pop-ekonomie

Proč Mozart zemřel tak mlád

Autor: Lukáš Kovanda

21.07.2011 00:01

Léta páně 1778 nebyl pro Wolfganga Amadea Mozarta zrovna radostným rokem.
Značně sklíčen jej strávil v Paříži. "Na světě není žádného jiného místa jako Paříž," psal z metropole otci. "Budu vděčný Prozřetelnosti, dostanu-li se odsud. Každý den se modlím k Bohu, aby byl tak laskav a dopřál mi zde tolik potřebnou nepoddajnost a vytrvalost."

Ta slova vystihují tlak, jejž v tehdejším hlavním městě hudby vrcholní skladatelé pociťovali a který způsobovala v prvé řadě konkurence mezi nimi, jež byla právě v Paříži obzvláště intenzivní. Tak intenzivní, že se podepsala na zdraví oněch umělců a mnohdy vedla k jejich předčasným skonům, jak na statistických údajích v červnové studii prokazují v Irsku působící ekonomové Karol Jan Borowiecki a Georgios Kavetsos.

Oba autoři prověřují na vzorku skladatelů vážné hudby, do jaké míry intenzivní konkurence - a z ní plynoucí pocit neustálého psychického tlaku - škodí lidskému zdraví. Dokládají, že příchod dodatečného prominentního skladatele do oblasti (v té době nejčastěji do Paříže, ale mohlo jít i o další hudební centra typu Vídně či Londýna) ústí ve snížení délky života jeho (neméně prominentních) konkurentů v průměru o 2,3 roku!

Velká koncentrace vrcholných skladatelů prostě stupňovala nároky na ně kladené, což nejeden organismus - nikoli jen ten Mozartův - nevydržel a podlehl. Pravda, cestu vstříc smrti nenastoupil solnohradský velikán v Paříži, nýbrž v Praze, a to více než deset let po odchodu z francouzské metropole, ale lze argumentovat, že onen tlak se projevoval na chřadnoucím zdraví postupně. Revmatická horečka, pravděpodobná příčina jeho úmrtí v 35. roce života (badatelé ovšem spekulují o dalších 117 možných důvodech), mohla být jen pověstnou poslední kapkou.

Levicový odpůrce trhu může brát Mozartův osud jako důkaz svých tezí o živelné ničivosti nespoutaného trhu, o nezkroceném kapitalismu, v němž je člověk člověku vlkem; nebýt trhu a konkurence, Mozart se mohl dožít sedmdesátky a stvořit řadu dalších geniálních děl, poznamená zřejmě ještě. Značná přemíra konkurence možná opravdu škodí (alespoň v některých sférách lidské činnosti), nedostatek ovšem také. Její absence totiž tlumí podněty pro vlastně jakoukoli činnost, nejen uměleckou. Žil-li by Mozart za socialismu, nejspíše bychom neznali vůbec žádný jeho mistrovský kousek.

PS: Proč Mozart tak hodně utrácel... za bydlení



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  5.08

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   prosinec 2017

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031