Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

28. 4. 2017
Rubrika: Po(p)střehy

V USA už hoří banky - zatím na obrazech. Kdy skutečně?

Autor: Lukáš Kovanda

22.09.2011 00:01

Alex Schaefer, učitel malby a kresby z Pasadeny, se takřka přes noc stal, jak sám říká, americkou mini-celebritou. Stvořil totiž několik olejomaleb, na nichž jsou zvěčněny hořící pobočky velkých amerických bank, jako je JPMorgan Chase nebo Bank of America. Jeden takový obraz koupil jistý německý sběratel za v přepočtu bezmála půl milionu korun. Schaefer se však dočkal nejen slávy a jmění, nýbrž i popotahování ze strany policistů. Chcete to, co malujete, také provést, ptali se jej prý poté, co jej kdosi - asi nějaký vylekaný bankéř - udal.

Příhoda ilustruje sílící nevraživost, již k bankéřům pociťují řadoví občané - nejen v USA. Ostatně sám Schaefer říká, že zásadní inspirací k malbám mu je bezútěšný stav americké ekonomiky, nezaměstnanost a další neblahé jevy přišedší s krizí, na jejímž počátku stály bankovní ústavy.

Ač ekonomika stále úpí, mzdy, odměny a bonusy bankéřů jsou už v souhrnu zase na té samé úrovni jako před krizí. Americké banky v uplynulých pěti letech vyplatily svým zaměstnancům 2,2 bilionu dolarů, v přepočtu téměř 40 bilionů korun. To znamená, že i v době krize proudila na konta amerických bankéřů každým rokem suma téměř osmkrát převyšující velikost českého rozpočtu. V následujících deseti letech bude tato suma dle odhadu Nassima Nicholase Taleba, autora besteselleru The Black Swan, činit pět bilionů dolarů. To souzní s prognózami, jež Americe věští další rozevírání příjmových nůžek. Jenže pak už opravdu nebude daleko k tomu, aby banky hořely i ve skutečnosti. Rozohněný dav dokáže své, jak jsme v poslední době viděli třeba v Londýně.

Proč mají bankéři, viníci krize, už zase takové peníze, je obtížně pochopitelné. Jak to že společnost jako celek tak štědře honoruje ty, kteří jí škodí? Ještě méně pochopitelné je však podle Taleba to, proč do bankovních akcií investují velké fondy, například penzijní. Proč investují do bankovních titulů, když banky stejně vrátí značnou část zisků svým zaměstnancům, a nikoli akcionářům?

Zde Taleb vidí klíč k řešení, které však může znít naivně. Investoři, zejména fondoví manažeři, by měli při investování zohlednit též morální hledisko. Tak jako v minulosti dokázali ignorovat tabákové společnosti nebo firmy těžící z apartheidu v Jižní Africe, nyní by měli přehlížet banky, a kapitálové toky, jež mají v moci, přesměrovat někam jinam.

 



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.44

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   duben 2017

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930