Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

17. 8. 2017
Rubrika: Pop-ekonomie

Chcete úspěch? Jednejte iracionálně!

Autor: Lukáš Kovanda

29.09.2011 10:40

Chcete být úspěšní? Jednejte iracionálně! Na první poslech se může zdát, že jde o radu zhola nemyslnou. Pravda, do jisté míry to je nadsázka - ona taková ta iracionalita hraničící s šílenstvím či pomateností opravdu k úspěchu, životnímu štěstí či bohatství nevede. Na druhou stranu existují určité formy iracionality, u nichž už to tak zjevné není.

Vezměme si třeba vzestup ceny zlata, které je letos (i přes aktuální propady) tak drahé jako nikdy v dějinách. Kdo do vzácného kovu investoval třeba před třemi čtyřmi lety, je tudíž dnes výrazně bohatší. A to přitom většina jiných aktiv během té samé doby - doby krizové - na ceně ztrácela a ztrácí. Zlato nikoli, zlato zdražuje.

Zásadním motivem pro investice do něj - a zvláště v uplynulých krizových letech - byla ovšem obava ze znehodnocování měn vinou inflace. Lidé se báli ztráty kupní síly papírových peněz, a tak investovali do něčeho hmatatelného - do něčeho, co inflací na hodnotě neztratí. Jenže ouha! Žádná inflace se nedostavila. Hledíme-li vskutku pouze na spotřebitelské ceny, ty v posledních letech příliš nerostly. A nerostou. Někteří ekonomové přitom už někdy v roce 2008 varovali, že se svět řítí vstříc inflaci, ne-li hyperinflaci, v níž během pár měsíců, maximálně let vyústí nezodpovědné záplatování dluhů tištěním nových peněz.

Ne že by k takovému záplatování nedocházelo, jen se - zatím - neprojevuje inflačně. Ti, co tedy investovali před pár lety do zlata v obavě z překotného růstu cenové hladiny, se trefili - zlato zdražilo -, ovšem na základě mylného přesvědčení. Jednali iracionálně - přehnaně se báli inflace -, a přesto na tom vydělali.

Iracionalita však může vést k úspěchu nejen v oblasti investic, ale i třeba na pracovním trhu. Přebujelé sebevědomí, bezmezná sebedůvěra, neotřesitelná víra v sebe sama, neochvějné přesvědčení o vlastní neomylnosti - to rozhodně nejsou atributy rozvážně racionálního uvažování. Jsou to rozhodně spíše atributy uvažování iracionálního. Přesto lidé, kteří jsou jimi nadáni, dosahují v kariéře výše, jak ukazují mnohé odborné studie. Bývají častěji povyšováni než realisticky uvažující jedinci, jelikož v nadřízených vzbuzují dojem, že jejich vysoké sebevědomí je odrazem enormních schopností.

Na druhou stranu, nebýt přehnané víry v sebe sama, po světě by chodilo mnohem méně podnikatelů - a ti jsou nezbytní pro zdravý ekonomický růst. Téměř jakákoli podnikatelská činnost je totiž takovým rizikem, že striktně racionálně jednající člověk se jí vyhýbá a raději se pracovně zapojuje ve státní správě nebo v hierarchii dávno zavedené banky či firmy, třeba multinacionální korporace. Nebýt přehnané víry v sebe sama, svět by ale nepoznal též mnohá literární díla, nedočkal by se tolika vědeckých objevů či skvělých hereckých výkonů. Jak totiž uvádějí badatelé Richard Nisbett a Lee Ross ve své knize Human Inference: Strategies & Shortcomings of Social Judgment, „jen pár lidí by dalo na dráhu literátů, herců nebo vědců, pokud by se všichni potenciální kandidáti na tyto profese rozhodovali na bázi plně racionálního kalkulu a po vyhodnocení reálné šance na úspěch."

Jestliže ovšem úspěchu bývá dosahováno iracionálně, nevelebíme úspěšné v mnoha případech jaksi nepatřičně? Ano. V těch případech, kdy tleskáme těm, co se „nahoru" dostali kvůli přebujelé sebedůvěře, nikoli kvůli autentickým schopnostem, nebo tehdy, oslavujeme-li ty, co zbohatli díky náhodě, ne kvůli skutečně dobrému vyhodnocení té či oné investice. Ve všech těchto případech - aniž si to uvědomujeme - vlastně stavíme na piedestal lidskou iracionalitu v její nepříliš příhodné podobě. Tedy něco, s čím by to lidstvo daleko nedotáhlo.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.33

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   srpen 2017

PoÚtStČtSoNe
 123456
78910111213
14151617181920
21222324252627
28293031