Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

14. 12. 2017
Rubrika: Pop-ekonomie

Nabuzený klidnému nevěří aneb Co hlásá Freudův pravnuk

Autor: Lukáš Kovanda

25.12.2011 00:01

Foto Lukáš KovandaTak, a teď dáme tu noční okružní jízdu, ne? usmál se George Loewenstein (rozhovor s ním se na blogu brzy objeví) na autora blogu. Nešlo odmítnout. A nejen proto, že známý behaviorální ekonom, pravnuk Sigmunda Freuda, je vskutku sympaťák. Bylo jedenáct, právě po večeři, již manželé Loewensteinovi pořádali ve své vilce v Highland Parku na okraji Pittsburghu. Po večeři docela slavnostní a vydatné, v jejímž úvodu ovšem autor blogu necítil zdaleka takovou - byť příjemnou - únavu jako po jejím skončení. Jenže ještě než se začalo hodovat, celkem přirozeně kývl na onu nabídku nočního výletu kolem Pittsburghu. A když na něj mělo dojít, raději by volil přímou jízdu do postele.

Loewenstein by mohl pravit, že autorovo emoční rozpoložení ten večer potvrzuje jeho teorii rozdílnosti v empatiích nabuzeného (či jinak změněného - třeba znaveného) a klidného stavu (hot-cold empathy gap). Sytý prostě hladovému nevěří a čilý zase nevěří unavenému (a to, i když jde o tutéž osobu, jen v jiném čase).

Emoční výkyvy nás prostě provázejí celý život - ostatně jsme lidé. Kdekdo jistě zná ten pocit, že byl sám sobě cizincem. To když pod vlivem vzrušení, vzteku, vyhladovělosti či třeba právě únavy učinil kroky, jichž by se v klidném stavu - při střízlivé mysli - nedopustil.

Ne všechny emoční výkyvy jsou ovšem nežádoucí. Loewenstein o tom opět mnohé ví. V roce 2007 totiž se dvěma kolegy, rovněž bádajícími na pomezí ekonomie a psychologie, publikoval studii (shrnující článek), která dokládá, že když lidé mají dát na charitu, nesmějí o ní začít moc přemýšlet - hledat racionální zdůvodnění. Dávají spíše impulsivně, jsou-li osloveny jejich emoce (třeba fotografiemi hladovějících dětí v Africe) - stačí jim tak vlastně jen povšechné informace o účelu dárcovství.

Devadesát miliard korun, jež v uplynulých dnech málem z Česka putovaly (nakonec nepoputují) skrze Mezinárodní měnový fond na záchranu eurozóny, byly svým způsobem též darem (taková půjčka by totiž nemusela být při současném stavu věcí v eurozóně dost dobře splacena) - každý Čech včetně nemluvňat by vydal zhruba devět tisíc korun. Pochopitelně, že se to Čechům (a nejen jim) nezamlouvalo. Jak je k takovému dárcovství do budoucna přesvědčit? Vyjdeme-li z uvedeného, pak nejspíše hrou na city. Třeba poukazem na to, když jsou nyní Vánoce, že si každý Čech může zkusit být Ježíškem - rozdávat za tisíce na vskutku světové úrovni.

I když, pravda, fotografie hladovějících Řeků či Italů se budou shánět mnohem obtížněji.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.88

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   prosinec 2017

PoÚtStČtSoNe
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031