Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

23. 4. 2017
Rubrika: Po(p)střehy

Brusel chce zavést daň, na níž si kdysi Švédové vylámali zuby a zchudli. Proč?

Autor: Lukáš Kovanda

26.02.2012 15:33

Státní pokladny po celé Evropě jsou decimovány dluhovou krizí a politici, zdá se, jsou ochotni zkusit všechno možné, jen aby je opět naplnili. Vážně si pohrávají s ideou takzvané Tobinovy berně čili daně z finančních transakcí. Konkrétně Evropská komise navrhuje zdanit sazbou 0,1 procenta obchody s akciemi a dluhopisy a 0,01procentní sazbou pak transakce s komplikovanějšími kontrakty, takzvanými deriváty.

Proti zavedení takové daně zatím nejhlasitěji protestují Britové. Překvapivě to nejsou Švédové. Ti totiž jako jediní mají se zavedením Tobinovy daně již své zkušenosti - dosti neblahé.

V lednu 1984 začala být ve Švédsku uvalována daň z nákupu akcií a opcí, jejíž sazba původně činila 0,5 procenta. V roce 1986 došlo ke zvýšení daňové sazby a daň také začala být vyměřována i při nákupu dluhopisů. Investoři rychle započetli současnou hodnotu budoucích daňových plateb z dodatečně pořízeného aktiva, čímž došlo k obecnému poklesu cen aktiv. Ceny aktiv dále poklesly poté, co bylo oznámeno zmíněné navýšení daně.

Dodatečný daňový výnos, jenž se zavedením daně realizoval, přitom zůstal daleko za plány švédské vlády - ta předpokládala, že takto vybere ročně 1,5 miliardy švédských korun, kdežto realita přinesla mnohem žalostnější výsledek, a sice průměrný roční dodatečný výnos ve výši 50 milionů švédských korun. A to odhlížíme od druhotných efektů, jež způsobil pokles obchodní aktivity (například od redukce v příjmech ze zdanění kapitálu). Pokud bychom je brali v potaz, celé švédské dobrodružství s uvedením obdoby Tobinovy daně dopadá mnohem hůře. Za pouhé dva roky, do roku 1986, se 60 procent zobchodovaného objemu (aktiv jedenácti nejvýznamnějších švédských titulů) přesunulo ze Stockholmu do Londýna; švédský opční trh téměř přestal existovat a obchody s termínovými kontrakty poklesly o 98 procent. Padesát procent titulů, které se do uvedení daně obchodovaly ve Stockholmu, „prchlo" do roku 1990 na londýnskou burzu. Prostě fiasko! Poté co byla daň během let 1990 a 1991 postupně zrušena, přitom nastal opětovný boom švédské burzy.

Poučí se Brusel ze švédského fiaska? Zatím to tak nevypadá.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9.05

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   duben 2017

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930