Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

21. 7. 2017
Rubrika: Po(p)střehy

Tahle doba přeje prostitutkám, bratrstvům, mafiím. Proč?

Autor: Lukáš Kovanda

06.05.2012 22:12

Prostitutky, bratrstva, mafie. I taková slova volí švýcarský profesor ekonomie Bruno Frey, když popisuje praktiky mnoha současných akademiků. Aby dnes mohl být badatel považován za úspěšného, musí být citován; musí tedy samozřejmě nejdříve publikovat. Jak zhruba říkával britský národohospodář John Maynard Keynes, je lepší mýlit se konformním způsobem než mít pravdu způsobem nekonformním. Tlak na to, aby každý rychle něco publikoval, mění, řečeno Freyovými slovy, i vážené badatele v akademické prostitutky. Upravují své vlastní studie podle názoru ostatních - činí je tedy konformnější -, ačkoli třeba vědí, že ti ostatní pravdu nemají. Příslušnost k takovýmto citačním mafiím a bratrstvům tedy ubíjí badatelskou kreativitu. To podvazuje inovativní činnost, a tedy dlouhodobě i hospodářský rozkvět.

Ale krizí kreativity neprochází pouze akademická sféra, nýbrž i firmy a průmysl. Jak autor blogu nedávno poukázal, dokonce už i ikonický inovátor Apple vrací část své hotovosti akcionářům místo toho, aby ji investoval do nových projektů. Nejspíš proto, že není do čeho investovat. Chybí kreativita, chybí neotřelé, potenciálně slibné a výnosné nápady. Mnozí mají i finanční krizi za důsledek krize kreativity: finančníci neměli do čeho investovat, a tak začali vymýšlet spletité produkty, jimž málokdo rozuměl, jejichž hlavním cílem bylo uměle vyvolat zdání stále velmi dobrých výnosů (i když se v zásadě jen přelévaly peníze).

Zmíněný Keynes prorokoval už roku 1931, že brzy může být dosažena taková úroveň ekonomického rozvoje, že potřeby spotřebitelů budou z velké části uspokojeny. Klasičtí ekonomové, Keynesovi předchůdci, vnímali hospodářský růst jako výsledek trvalého střetu důsledků zákona klesajících dodatečných výnosů z investiční činnosti, tedy stagnace, a inovativní činnosti, která je s to období růstu protáhnout. Jenže klasičtí ekonomové by zřejmě také nikdy nesouhlasili s mírou, v jaké stát nyní zasahuje do ekonomického života.

Co když je tomu tak, že je to grantová politika státu, která nutí vědce sdružovat se do citačních mafií? Co když je tomu tak, že přemíra zdanění, vysoké bariéry vstupu na trh plynoucí ze státních regulací a další související jevy potlačují inovativní činnost? Možná že jsme nedosáhli zásadní meze pokroku a rozmachu jako takového, jak prorokoval Keynes. Možná se však stát rozrostl do takové šíře a objemnosti, že dusí téměř veškerou inovativní činnost a osudově demotivuje podnikatelské duše. Třeba je krach konceptu sociálního státu, jímž nyní Evropa prochází, nutným očistcem, jenž sice bude ještě hodně bolet, ale po němž přijde opět období rozkvětu.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.6

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   červenec 2017

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31