Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

29. 3. 2017
Rubrika: Komentování

Ach ten LIBOR... Proč jdou politici bankéřům po krku právě teď?

Autor: Lukáš Kovanda

15.07.2012 23:30

Globální finančnictví je zmítáno vskutku rozměrnou kauzou. Týká se manipulací se sazbou London Interbank Offer Rate alias LIBOR, od níž finanční ústavy po celém světě odvozují úrokové sazby úvěrů a hypoték za stovky bilionů dolarů.

Osobně se však domnívám, že jde o uměle nafouknutou záležitost. Tím ale vůbec nemyslím, že případem britské velkobanky Barclays, jejíž nejvyšší šéf už kvůli kauze padl, to začalo i skončí. Naopak, ta dost dobře mohla otevřít Pandořinu skříňku.

Celá věc je totiž důsledkem boje dvou extrémně silných společenských tříd, totiž politiků a velkobankéřů. Tyto dvě třídy v řadě jiných případů vytvářejí jakousi neoficiální koalici, jejímž prostřednictvím velmi účinně dobývají společenskou rentu (jinými slovy: profitují na úkor zbytku společnosti). Ruka ruku myje. Viděli jsme to v roce 2008 v Americe, kdy po bankrotu Lehman Brothers politici (eventuálně centrální bankéři, to je to samé) poskytli bezprecedentní záchranné prostředky kolabujícímu velkobankéřstvu. A sledujeme to dnes v Evropě, kdy europolitici nezachraňují ani tak Řecko či Portugalsko, nýbrž evropské velkobanky, které jsou v těchto zemích masivně angažovány.

V případě kauzy manipulace se sazbou LIBOR se však tato koalice (zatím) rozpadá: třída politiků zjevně usoudila, že existují velmi příhodné podmínky k tomu, aby si vydobyla část společenské renty i na úkor samotných velkobankéřů. Na své straně budou mít nepoučenou veřejnost a média, která se po krizi ráda svezou na vlně nechuti k „hamižným bankéřům".

Nechci bankéře kdovíjak hájit. Uvědomme si ale, že politika a velké bankovnictví jsou dávno propojené nádoby, a když nyní politici jdou tak vehementně po krku svému dlouholetému „koaličnímu partnerovi", je to krajně podezřelé.

Ostatně, politici částečně sklízejí hořké plody, na něž bylo zaseto roku 2008. Tehdy byly nesmírně nákladně zachraňovány velkobanky, které - pokud by trh vskutku fungoval - měly padnout, čímž by se systém výrazně pročistil a ozdravil. Záminkou k záchraně velkobank tehdy byla hrozba systémového kolapsu bankovního sektoru. Tu však mají i někteří fundovaní ekonomové za zcela neopodstatněnou, ne-li vyfabulovanou.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  9

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   březen 2017

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031