Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

21. 7. 2017
Rubrika: Pop-ekonomie

Proč Američané neskoncovali se Saddámem už v roce 1991?

Autor: Lukáš Kovanda

04.09.2012 00:01

Aktuálním knižním hitem, bestsellerem na Amazonu, je memoár No Easy Day. Bývalý člen vojenského útvaru zvláštních sil v něm odhaluje, jak loni v květnu probíhal zásah, při němž byl zneškodněn arciterorista Usáma bin Ládin. Vojákovo líčení se v některých ohledech dosti významně liší od oficiální verze zásahu, kterou světu předestřel Bílý dům. To zřejmě jen posílí široce rozšířené pochyby, že s dopadením Usámy to ve skutečnosti bylo jinak. Třeba tak - jak míní určitá část pochybovačů -, že arciterorista skonal mnohem dříve, ale jisté zájmy velmi stály o to, aby ještě několik let zůstal „naživu" - alespoň mediálně.

Loňská ekonomická studie „The Need for Enemies" dospívá k závěru, že pro politiky je vlastně docela výhodné udržovat si své nepřátele naživu; podobně jako parazit potřebuje naživu udržet svého hostitele. Studie tak argumentům pochybovačů dodává určitou teoretickou oporu.

Kvarteto ekonomů v ní popisuje, jak se britští voliči „odměnili" Winstonu Churchillovi za jeho vítězství ve druhé světové válce tím, že jej v roce 1945 již ministerským předsedou nezvolili. Když v 80. letech „železná lady" Margaret Thatcherová zkrotila do té doby vzpurné odbory, spolustraníci ji vyměnili za mírnějšího Johna Majora. Jak Churchill, tak Thatcherová tedy ve funkci skončili tehdy, když skoncovali s nepřítelem - ať už v podobě Hitlera či odborů. Pokud by nechali své soky naživu, pokud by je odstraňovali či oslabovali pomaleji, zůstali by zřejmě i déle ve vrcholné funkci.

Válka v Perském zálivu počátkem 90. let překvapivě nevedla k sesazení Saddáma Husajna. Ministr obrany Richard Cheney v roce 1992 pravil, že Saddámovo zneškodnění nestojí za mnoho životů amerických vojáků, které by se vyžádalo. Saddám tak byl dopaden a sesazen až v roce 2003. Mezitím to Cheney dotáhl na viceprezidenta USA. Možná právě díky tomu, že nenechal svého nepřítele - Saddáma - odstranit příliš rychle, a že se tedy mohl v politice (před voliči, spolustraníky, lobbisty) stále vymezovat vůči nepříteli, a díky tomu i profilovat coby věru potřebný muž. A Usámův údajný mediální „život po smrti" mohl být projevem čísi obdobné motivace.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  8.79

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   červenec 2017

PoÚtStČtSoNe
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31