Červánek / Lukáš Kovanda

TÝDEN.CZ

29. 5. 2017
Rubrika: Hovory s ekonomy

Nastává revoluce digitálních měn? (George Selgin)

Autor: Lukáš Kovanda

31.08.2013 23:31

Foto Konzervativny institut

GEORGE SELGIN, ekonom z Georgijské univerzity, říká: „Centrální banky – hlavně americká, ale v menší míře i evropská – pošlapaly v krizových letech všechny do té doby obecně přijímané zásady centrálního bankovnictví.“

Poslední dobou vyvolává hodně rozruchu digitální měna bitcoin (viz Co je to bitcoin). Jak vidíte její budoucnost? Má potenciál stát se alternativou k současným, tradičním měnám?

Těžko říct. Každopádně jsem překvapený, že je bitcoin nyní tak úspěšný. Navzdory tomu, že prožívá značné výkyvy své hodnoty. Ale jakákoli nová měna čelí problémům, když se má stát široce akceptovanou alternativou k již zavedeným oběživům. Nemyslím si, že zrovna bitcoin se nutně stane široce přijímanou měnou budoucnosti; spíše mě fascinují možnosti, jež skýtá.

Jak to myslíte?

Bitcoin jasně ukazuje, že lze mít alternativní měnu, jejíž celkové maximální množství je předprogramováno. S jejím celkovým množstvím nelze nijak manipulovat – to je zásadní rozdíl oproti měnám, které dnes emitují centrální banky. Tyto měny mohou být teoreticky tištěny donekonečna, zatímco bitcoin je přirozeně vzácný - jako zlato či stříbro -, jelikož jeho maximální počet je předem omezený. Existence digitálních měn, jak je bitcoin, by nás měla vést k otázce, zda se nutně musíme spoléhat na centrální bankéře – tedy na centrální plánovače měn -, když lze mít něco spolehlivějšího a důvěryhodnějšího, co navíc může zajistit dlouhodobou ekonomickou stabilitu, jíž centrální bankéři v minulosti vlastně nikdy nedocílili.

Jak se podle vás budou centrální banky a potažmo vlády stavět k digitálním měnám?

Nejprve je budou spíše ignorovat. Jakmile však vejdou v širší známost – i když ta známost bude spíše třeba jen záležitostí zvýšené mediální pozornosti než nějakého širšího rozšíření dané měny -, vlády začnou ostřit své pomyslné šavle a mluvit o možných regulacích. Pokud tedy alternativní měnu nepotlačí zcela. I takové případy tu už byly.

Jaké konkrétně?

V Thajsku státní orgány zasáhly poté, co se tam začala bujně rozvíjet alternativní elektronická měna. Ve Spojených státech zase bezpečnostní složky provedly razii v objektech muže, jenž si razil své vlastní zlaté a stříbrné mince. Dali jej do vazby a obvinili z ilegálního mincovnictví. V Číně se ještě nepodařilo zcela zlikvidovat alternativní elektronickou měnu, takzvaný „Q coin“, ale i její tvůrci jsou pod silným tlakem. Na soukromou produkci peněz tedy vlády zpravidla nahlížejí kriticky a je velmi pravděpodobné, že potlačí vše, co bude mít potenciál stát se zavedeným platidlem. Samozřejmě, že vládní představitelé nebudou hlásat, že tak činí proto, aby uchránili svůj monopol na emisi peněz; spíše uslyšíme cosi v tom smyslu, že alternativní měny jsou hrozbou ekonomické stabilitě a podobně.

I kdyby zrovna bitcoin vlády nějaký způsobem „přehlédly“, nebude překážkou v rozvoji této měny to, že počet jejích jednotek je v rámci předprogramovaného algoritmu limitován maximálně na zhruba 21 milionů? Není to málo?

To, že celkové množství bitcoinů je omezeno, vnímám jako správné. Lidé mají jistotu, že nedojde k inflačnímu znehodnocení měny její nadměrnou emisí, jako je tomu u tradičních měn emitovaných centrálním bankami. Avšak špatné je podle mě to, že množství bitcoinů jeho tvůrci limitovali až příliš striktně. Dokonce přísněji, než tomu dříve bylo u peněz krytých zlatem. Tehdy výraznější růst v poptávce po dané měně vedl ke zvýšení těžby drahého kovu, což přirozeně snižovalo deflační tlaky. V případě bitcoinu je docela dobře možné, že jakmile by se jejich počet přiblížil k těm 21 milionům, začne zhodnocovat tak rapidně, že ceny v něm vyjádřené budou muset velmi razantně poklesnout. Mnohem razantněji než u peněz krytých zlatem – prostě proto, že žádné další bitcoiny už nebude možno „vytěžit“.

To vše však jen za předpokladu, že bitcoin bude úspěšný projekt, že?

Samozřejmě. Je možné, že navzdory určitému počátečnímu úspěchu začnou být lidé z bitcoinů nakonec rozčarovaní – nejspíše kvůli značným fluktuacím v jejich hodnotě. Ale je možné, že se objeví i konkurenční digitální měny, jež si získají větší popularitu. To, že někdo průkopnicky přijde s nějakou technologickou inovací, ještě automaticky neznamená, že bude i tím, kdo tuto inovaci nejúspěšněji využije.

Zásadní slovo v možném budoucím boji proti digitálním měnám bude jistě mít i nadcházející hlava americké centrální banky. Kdo to podle vás bude?

Kandidátem číslo jedna je určitě Janet Yellenová (současná vicepředsedkyně banky, pozn. red.). Myslím, že klíčovým kritériem pro výběr nového šéfa je, aby příliš nezměnil současný kurs Bena Bernakeho. A Yellenová je podobnou holubicí (zastánkyní nízkých úrokových sazeb, pozn. red.) jako Bernanke. Nezapomeňme, že během ekonomického oživení po roce 2001, když ještě americké centrální bance šéfoval Alan Greenspan, byl Bernanke – tehdy člen výboru, jenž rozhoduje o úrokových sazbách – jedním z nejvýraznějších zastánců politiky levných peněz. Yellenová nyní hraje podobnou roli v Bernankeho týmu.

A kdo by podle vás byl ideálním šéfem centrální banky USA?

To je zapeklitá otázka pro někoho jako já, kdo je svým založením odpůrcem centrálního bankovnictví. Problematičnost centrálního bankovnictví nespočívá v tom, že by se nedostávalo kompetentních lidí, kteří danou centrální banku mohou řídit, nýbrž v tom, že takové řízení prostě nemůže být prováděno dobře. Nikým. Skutečná problematičnost socialistického centrálního plánování také nespočívala v tom, že by se nedostávalo schopných centrálním plánovačů. Spíše tkvěla v tom, že úkol centrálně plánovat ekonomiku prostě nemohl být plněn dobře. Z fundamentálních důvodů.

Jenže k socialismu paralelně existovala alternativa v podobě tržního hospodářství. Jakou alternativu má centrální bankovnictví?

Centrální banky vlastně provádějí centrální plánování měn. Jenže stejně jako centrální plánování ekonomiky nemohlo nahradit tržní mechanismy, ani centrální plánování měn nemůže nahradit tržně iniciovanou disciplínu v měnových záležitostech. Zdrojem této disciplíny přitom mohou být vzájemně si konkurující měnové systémy nebo třeba právě chytře navržené počítačové algoritmy typu bitcoinů.

Jsou ale ekonomové, kteří tvrdí, že Bernanke by měl získat ekonomickou Nobelovu cenu za to, jak zvládl boj s krizí. V podobném duchu mluvil nedávno v našem rozhovoruJean-Claude Trichet, exšéf Evropské centrální banky – bez centrálních bankéřů by prý krize byla mnohem závažnější.

Že to říká centrální bankéř, to mě vůbec nepřekvapuje. Překvapivé je však to, že tak promlouvají i někteří ekonomové, kteří přitom s centrálním bankovnictvím nemají nic společného. Je mi líto, že to musím říci, ale jsou podle mě velmi lehkověrní. Vždyť jsme zažili nejhorší finanční krizi od třicátých let, hroznou krizi. Zkolabovaly největší finanční společnosti. Procházíme jedním z nejpomalejších oživení za posledních více než sto let. K dispozici je spousta příkladů toho, že centrální banky – hlavně americká, ale v menší míře i evropská – pošlapaly v krizových letech všechny do té doby obecně přijímané zásady centrálního bankovnictví. Osobně nechápu, jak si celá řada ekonomů může stále domnívat, že se všechno mohlo vyvíjet ještě mnohem hůř, nebylo-li by centrálních bankéřů. Vůbec si nemyslím, že centrální banka USA odvedla dobrou práci. Stále vlastně ničeho nedosáhla. Akorát je od začátku krize třikrát větší – má třikrát větší rozvahu.

Japonská centrální banka zase prý svoji současnou mohutnou měnovou expanzí – tiskem nových jenů – po dvaceti letech konečně dostává tamní ekonomiku z vleklé krize.

I pokud by tato měnová expanze byla pro Japonsko konečně spásou, proč tamním centrálním bankéřům kčertu trvalo dvacet let, než s takovým opatřením přišli?! To podle mě není úspěch centrální banky, ale její selhání!

Rozhovor vedl Lukáš Kovanda  

 

Co je to bitcoin

Bitcoin je druhem digitální měny, kterou na sklonku minulého desetiletí rozvinuli hackeři. Nepřekvapí proto, že nad vytvářením této měny nemají žádnou kontrolu ani vlády, ani centrální banky; bitcoiny také mohou být převáděny prostřednictvím počítače nebo chytrého mobilu, aniž by transfer zprostředkovávala jakákoli finanční instituce – stačí pouze použít speciální software, takzvanou digitální peněženku, a lze nakupovat nejen internetové služby, ale už i oblečení, hotelové pobyty či pizzu i s donáškou. Dosud sice byly bitcoiny doménou softwarových vývojářů, hackerů, IT nadšenců či technologických hračičků. Letos v červenci však dvojčata Cameron a Tyler Winklevossovi oznámili založení historicky prvního fondu, který i „obyčejným smrtelníkům“ umožní s bitcoiny obchodovat. Není bez zajímavosti, že ta samá dvojčata počátkem tisíciletí spolupracovala s Markem Zuckerbergem na systému, jenž předznamenal Facebook.

 

George Selgin (56)

Profesor ekonomie na Georgijské univerzitě působí rovněž ve washingtonském Cato Institute. V minulosti vyučoval například na Hongkongské univerzitě. Coby stoupenec moderního svobodného bankovnictví hájí myšlenku denacionalizace měn a možnosti volby mezi vzájemně si konkurujícími měnami na jednom území. Selginovo dvojče, Peter, je úspěšným spisovatelem a ilustrátorem.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  7.73

Diskuze

Lukáš Kovanda

Červánek je můj nejoblíbenější druh mraku. Kondenzuje v sobě vedle vodních par i fabulózní směs romantiky, naděje, optimismu, touhy... Co to má společného s ekonomií? Nic. Anebo možná všechno. Vítám Vás na blogu převážně populární ekonomie, čili pop-ekonomie: ano, pop-ekonomové se neštítí kalkulovat ani romantiku, naději, optimismus a touhu...

Oblíbenost autora: 7.68

O autorovi

Hlavní analytik časopisu Týden je též ředitelem společnosti Prague Twenty a přednáší na Národohospodářské fakultě VŠE. Bádá ve sféře filozofie a metodologie ekonomické vědy, vědecké texty publikuje v žurnálu Politická ekonomie. Je autorem knihy Příběh dokonalé bouře a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o finanční krizi, bestselleru Příběh dluhové smršti a hovory (nejen) s laureáty Nobelovy ceny o dopadech finanční krize a nejnověji "učebnice pop-ekonomie" s názvem Proč je vzduch zadarmo a panenství drahé. Disclaimer: Informace na této stránce jsou poskytovány pouze s úmyslem diskutovat na dané téma, nejsou investičními doporučeními. Za žádných okolností nepředstavuje tato informace doporučení k nákupu či prodeji cenných papírů.

Kalendář

<<   květen 2017

PoÚtStČtSoNe
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031